Když jsem začínal s investováním, volil jsem pro své vzdělání vždy mix finanční a psychologické literatury. Ono se to na začátku nezdá, ale opravdu je investování z velké části cesta sebepoznání, posouvání vlastních hranic, ale i tak trochu boj.
Boj sám se sebou, s předsudky a různými iluzemi. Známá fráze, že největší nepřítel investora je on sám, je pravdivá a každý si projde různými fázemi tohoto sebepoznání. Dnes jsem se rozhodl podívat se krátce na jeden z velmi známých psychologických efektů - kotvení, o kterém psal mimo jiné i držitel Nobelovy ceny, Daniel Kahneman.
Teoretické vysvětlení této iluze je poměrně jednoduché, horší je pak uplatnění do praxe, ale to si ukážeme 😊
Jak to funguje
Iluze kotvení funguje tak, že lidé dávají příliš velký důraz pouze na určitou část informace. Může to být informace, kterou člověk uvidí jako první (tzv. priming) nebo na které z kulturního hlediska dává největší váhu.
Situace se dá krásně vysvětlit na příkladu:
Kolik má Afrika států?
Otázka je naprosto otevřená a odpovědi se budou lišit výrazně lišit.
Má Afrika více než 50 států? Kolik?
V tomto případě se dá očekávat, že odpovědi se budou více méně točit okolo 50.
Tento efekt se dá vysvětlit na mnoho příkladech (Kahneman použil ještě u příkladu Afriky točení na kole štěstí) a lze k němu najít opravdu hodně literatury.
Jakmile člověk dostane kvantitativní informaci, tak prostě ovlivní jeho úsudek. Právě proto na nás fungují slevy, protože se kotvíme k původní ceně a vidíme procento slevy. A také právě proto je ve výhodě ten vyjednavač, který vysloví svou nabídku jako první.
Tento efekt se navíc pojí s takzvaným konfirmačním zkreslením, kdy hledáme převážně věci a fakt, která podporují náš úsudek.
Jak je to s akciemi
Na akciovém trhu to potom funguje tak, že vidíme, jak ceny akcií rostou nebo klesají a lidé se pak často kotví k tomu, co se děje a hledají důvody, proč tomu tak je a snaží se na to reagovat. Vidíme pak následující titulky:
Akcie xy padá, protože ji prodal Buffett. -> měl bych ji také prodat
Akcie xy padá, protože nesplnila očekávání Wall Street -> měl bych ji také prodat
Dneska akcie xy padá -10%, vidím, že je díky tomu pod férovou cenou, kterou určil analytik nebo odborný server -> musím jít hned koupit
Rychlá akce někdy vede k úspěchu, ale nejdřív by si měl investor položit tyto otázky:
Vím vůbec proč tu akcii vlastní Buffett? Není spíš důležité, proč jí vlastním já? (tedy pokud není důvod mého držení kopírovat nejslavnějšího investora, ale ani to není jistá strategie 😊)
Jaké byly očekávání Wall Street a jaké jsou moje očekávání nebo očekávání managementu? Minulý týden například hned několik společností po kvartálních výsledcích kleslo, přitom dokonce zvedly své odhady zisků. Wall Street holt měla asi jiné představy…
Než akcii, co padá 10% koupím nebo prodám, je zásadní otázka -> stalo se něco s fundamenty společnosti?
Typickým příkladem jsou kvartální výsledky a zprávy jako soudní procesy nebo rozdělení společnosti, které hned s cenou akcií výrazně pohnou. Mnoho lidí pak prodává nebo kupuje jen na základě této informace. Zde příklady z tohoto týdne:
Allianz oznámila minulou neděli, že jí hrozí soudní proces, akcie šly o 10% dolů. Dnes ta samá společnost oznámila dobré kvartální výsledky a akcie jsou 2% nahoře.
Toto je krásný příklad reakce na soudní procesy, které jsou většinou přehnané. Dlouhodobý investor by neměl na takové zprávy vůbec reagovat, může se podívat na kvartální výsledek, zda se nemění fundamenty nebo není ohrožena dividenda a pokud vidí příležitost, může přikoupit.
Clorox oznámil výsledky a akcie jsou tento týden -10%.
Není pochyb o tom, že Clorox je skvělá firma a dividendový aristokrat. Na druhou stranu Clorox opravdu výrazně snížil výhled zisku na příští rok. Jenže zatím ještě nevyšla výroční zpráva, takže na jakoukoliv reakci (v mém případě přikoupení pozice) si počkám, až to projdu, protože to může mít vliv na hodnotu a férovou cenu společnosti. I když Clorox je takový „nudný“ byznys, o který se dlouhodobě žádný investor bát nemusí. Na druhou stranu na trhu přeci mohou být lepší investiční příležitosti.
AT&T se rozdělí, dividenda je ohrožena – více ZDE
Nejtěžším příkladem pro zvládnutí efektu kotvení vlastních emocí je kotvení se na ceny, za které člověk nakoupil danou společnost. Pokud má někdo výdělek na investici +100% má menší tendenci přikupovat než když je +10% nebo dokonce ve ztrátě.
Přitom opět platí, že pokud něco roste o 100% a vývoji odpovídají i výsledky a budoucnost dané společnosti, je to pořád lepší investice než přikupovat ztrátové pozice. Přikupovat silné společnosti jako Archer Daniels Midland nebo Abbvie se mi ukázalo daleko lepší než uvažovat o zvýšení pozice na společnostech, kde jsem ve ztrátě jako například Kraft Heinz, který má stále velký dluh a nedokáže zvyšovat dividendy.
Právě proto než udělám rozhodnutí nakoupit či prodat, vždy si vše projdu a dám si čas na rozmyšlenou.
Také aktualizuji svou analýzu a férovou cenu. Ta se většinou nemění každý kvartál, ale za půl roku či delší období již ano, takže začínám aktualizovat některé starší analýzy a hlavně se vždy koukám i na daná rizika, jak se změnila a zda jsou ještě relevantní.
Efekt kotvení (a s ním spojené konfirmační zkreslení) je velmi těžké odstranit, jedinou technikou je hledat další názory (hlavně ty protichůdné) a dát si čas a nedělat impulsní rozhodnutí.
A také se pořád učit a investování si užívat, je to krásná cesta k sebepoznání 😊
„Jakmile dostanete myšlenku do hlavy, tak tam pravděpodobně už zůstane.“
Eliezer Yudkowski
Comments